pondělí

Pod oblohou nad oblohou

Sedim na střeše a koukám na tmavě modrou oblohu. Je tma, prší, ale nic se nesmyje. 

A už vůbec ne dehet z mejch plic.




pátek

O vlastním úsudku

Oknem nám spadla do pokoje poštolka. Malá, ještě neuměla lítat. Chvíli koukala a pak se začala plácat po zemi. Co s ní? Zavolali jsme nějakým ochranářům, aby nám řekli, jak jí máme jako chránit. Řekli, ať jí dáme na střechu do okapu, že jí za pár dní ta simulace s nedorostlejma křídlama přejde a sama odletí. Že prej přirozenej výběr, když bude silná, přežije.

A? Dali jste jí tam? 

Jo. Tak když to říkal. Dal jsem jí tam banán, kdyby měla hlad.

Aha, to seš hodnej.



sobota

I can hear dead people laughing

...and they recorded the laughter ages ago, maybe in 50’s. They still use the same laugh box, over and over again. But all the people in there are dead already. So in fact, when you watch a TV show, you mainly listen to laughter of dead people...isn’t it...weird?

A bit.

PS: Thanks to Dan Mayer for telling me this deadly interesting detail.

čtvrtek

Vítkovští jesenkáři

Pod Vítkovem závodili hubený malí kluci na oprejskanejch horskejch kolech. Vyšisovaný plátěný kraťasy, odřený kolena a usmolený ksichtíky. Karlínská krev. Tři malí hadráci, kámoši aspoň do konce tunelu, všichni do jednoho ožužlávali smetanovou Jesenku...a já, na desátym kilometru, neměla v hlavě sílu na nic lepšího, než přemejšlet, jak dlouho jim to ještě vydrží... 

Vítkovští jesenkáři jako pokus na odopod. 



PS: Dík patří Honzovi za monitoring trhu a hlídání značky Jesenka.

neděle

Koláč z hladký mouky

Když se protáhne sítem, tak prej nehrudkovatí. Tak ji protáhli. Bílej prach se snesl i na poslední krystalek laminátový žuly a nosem vyrazil směrem k plicím. Čmuch mletýho zrní.
Půl kila hladký mouky – odhadem – protože pekáč koláče na sobotu by měl stačit. Taky jenom odhadem. H rukama důkladně mnul teplej prašan a do ticha zamyšleně povídá: 

To je fakt dobrý, jak je ta mouka hladká…a bílá…a je jí hodně...

Vyjetá moučná fetka. Ale koláče má vynikající.


pondělí

Limit

Já se den předtim asi hrozně nažral hrachu a zapil to pivem. Třema pšeničnejma pivama. Aby sem jako uvolnil ty mozkový závity. Zapomněl sem na ten hrách. 

Ty zkoušky jsem neudělal. Neměl sem sílu...