Pod Vítkovem závodili hubený malí kluci na oprejskanejch horskejch kolech. Vyšisovaný plátěný kraťasy, odřený kolena a usmolený ksichtíky. Karlínská krev. Tři malí hadráci, kámoši aspoň do konce tunelu, všichni do jednoho ožužlávali smetanovou Jesenku...a já, na desátym kilometru, neměla v hlavě sílu na nic lepšího, než přemejšlet, jak dlouho jim to ještě vydrží...
Vítkovští jesenkáři jako pokus na odopod.
PS: Dík patří Honzovi za monitoring trhu a hlídání značky Jesenka.
Žádné komentáře:
Okomentovat