pondělí

Pod oblohou nad oblohou

Sedim na střeše a koukám na tmavě modrou oblohu. Je tma, prší, ale nic se nesmyje. 

A už vůbec ne dehet z mejch plic.




pátek

O vlastním úsudku

Oknem nám spadla do pokoje poštolka. Malá, ještě neuměla lítat. Chvíli koukala a pak se začala plácat po zemi. Co s ní? Zavolali jsme nějakým ochranářům, aby nám řekli, jak jí máme jako chránit. Řekli, ať jí dáme na střechu do okapu, že jí za pár dní ta simulace s nedorostlejma křídlama přejde a sama odletí. Že prej přirozenej výběr, když bude silná, přežije.

A? Dali jste jí tam? 

Jo. Tak když to říkal. Dal jsem jí tam banán, kdyby měla hlad.

Aha, to seš hodnej.