Vyhrabali jsme se docela pozdě. Potkáváme Zuzku a cpeme se muffinama, co jsou tak sladký, že u druhýho sousta začne praskat zubní sklovina. Probrouzdalii jsme se přes Union a Washington sq. na jih ke Canal st., kde sídlí muzeum komixu. Moc tam toho být nemělo, ale vlastně tam nebylo vůbec nic. Dvě třetiny v rekonstrukci a zbytek, vstupní hala, byl věnovanej nadcházejícímu výročí 9/11. Výročí je všude, nejde se mu vyhnout. Obdobně často lze narazit na muzea, ve kterých nikdo u kasy nezmíní, že víc než polovina prostorů je zrovna dočasně zavřená...
Vyrážíme do přilehlého Chinatownu. Trochu jiný městský kafe. Každá ulice má svoje zaměření, takže třeba jdete půl kilometru a míjíte jen obchody s osvětlením a žárovkama, pak zabočíte na rybí trhy a skončíte na bulváru nevkusnejch zlatejch šperků. Doporučuju čínský pekárny, to jejich těstíčko má takovou zvláštní konzistenci. Na vlastní nebezpečí je cokoli plněný pastou z černých fazolí. Zběžně procházíme Little Italy, která je vlastně jen malá ulička plná restaurací a suvenýrů. Na jejím konci lezeme do klasikýho americkýho bufetu, kde verze plain, je prostě plain. Sekera si dal verzi deluxe, takže má navíc kyblíček mastných hranolků.
Rozpouštíme naší výletnickou skupinu. Vydávám se na východ do NoHo. Pak zavolal Honza, že se jde běhat. Doplácala jsem se domu a poprvé se v noci v Central parku proběhla kolem Reservoiru.
Newyorský běžecký tempo je zběsilý. Komáři taky, lejtka mám jak tapetu od Granka.
Žádné komentáře:
Okomentovat